Kdo mě sledujete na FB nebo IG už víte, že jsme s manželem koupili dům. Konečně! Domek se nachází v krásným Coloradu, v jedný moc hezký části městečka Colorado Springs. Má 4 ložnice a jednu obrovskou místnost v přízemí, 3 koupelny, obývák, velkou kuchyň s jídelnou, prádelnu a garáž pro 2 auta. A na zahrádce je ještě roztomilej domeček na nářadí a Yoníkovy venkovní hračky :D Původně jsme hledali jen 3 ložnice/2 koupelny, ale paradoxně ty byly mnohem dražší, protože jsou žádanější.
Chtěli jsme vlastní domek už dlouho, ale tady v LA je všechno děsně předražený. Začali jsme se poohlížet i v jiných státech, ale vždycky jsme si to tak nějak rozmysleli. K našemu, docela náhlýmu, rozhodnutí dopomohlo několik faktorů. Jeden z největších faktorů je politická situace. Politická strana, která tady tomu velí, bohužel kdysi krásnou Kalifornii potápí a vede ji do totální prdele. A je to znát. Hodně. A od toho se odvíjí tak nějak všechno. Je tu předražíno, přelidněno, školskej systém stojí za prd, člověk se tady sotva domluví anglicky a španělštinu už nemůžu ani slyšet.. no a mohla bych pokračovat do nekonečna. Taky neopomenu zmínit zemětřesení a fakt, že bydlíme v hodně starý budově, se kterou to naposled tak hnulo, že další zemětřesení už určitě neustojí a u toho být nechceme.
Každopádně co bylo poslední kapkou tady rozebírat nebudu, protože by to strhlo lavinu debat a o to nestojím. Přišlo to strašně náhle a řeknu jen to, že se jedná o dost zásadní změnu v jednom zákoně a prostě se tím řídit nehodláme. Proto jsme se ze dne na den rozhodli, že právě teď nastal čas opustit Kalifornii.
Měli jsme zrovna koupený letenky do Colorada, kam jsme měli letět na výlet, protože Paul se tam chtěl vždycky podívat. Vlastně od doby, co jsme se poznali mluvil o tom, že by tam chtěl jednou žít. Mně se ta myšlenka líbila taky, tak jsme se rozhodli, že se poohlídnem po domku právě tam. Našli jsme si místního realitního agenta, kterýmu jsme řekli co a v jaký části města hledáme a on nám začal posílat domy. Zatím jsme je jen tak procházeli a dělali si představu o tom, co kolik stojí, jaký styl staveb a podobně. Jeden domek se nám moc zalíbil, tak jsme tam vyslali našeho agenta Seana a on nám udělal video prohlídku. Naše nadšení okamžitě opadlo, dům tak hezkej nebyl. Spousta věcí tam byla rozbitá, měl nízký stropy a hned vedle byl kostel. Tak jsme se vrátili zpátky k hledání..
Trh s nemovitostma v Colorado Springs (město, kam se stěhujeme) se hýbe strašně rychle. Na to odsud nejsme zvyklý. Paul je realitní agent a všechno je tu tak strašně předražený, že nikdo nekupuje. Lidi se stěhují pryč, ale mají problém domy prodat, protože si neuvědomují, že jejich dům opravdu nemá takovou cenu, jako si myslí a lidi prostě ty šílený částky za domy dávat nebudou. Takže kdykoliv jsme se shodli na tom, že se nám ten dům na fotkách líbí a poprosili Seana, aby nám ho ukázal, dům byl už pod smlouvou. To se nám stalo asi u 10 domů! Jeden se nám tak moc líbil, že jsme se rozhodli nečekat a prostě poslat nabídku. Nevím přesně, jak to funguje v Čechách, ale tady když je víc zájemců, prostě pošlou nabídky a prodávající si vybere, kterou přijme. Ve většině případů vyhraje nejvyšší nabídka. Pokud kupující nemá nějaký nesmyslný požadavky. A pak probíhá proces, kterýmu se říká Escrow. Trvá většinou těch 35 dní, ale i to je o domluvě. Někdo potřebuje víc času, někdo to chce mít hotový rychle.. a během Escrow se dělají různý inspekce, vyřizuje se půjčka a podobný srandy.
Zároveň s nabídkou jsme kontaktovali několik bank ohledně půjčky, abychom znali naše možnosti. Vybrali jsme banku s nejnižšíma úrokama a čekali, až nám pošlou schvalující dopis, což je důkaz o tom, že si ten dům můžeme dovolit a jde o seriozní nabídku. Na ten dopis jsme z nějakýho důvodu čekali dost dlouho (v Coloradu se na nic nespěchá asi :D) a mezitím prodávající přijal jinou nabídku. Tak jsme se rozhodli, že se na to teď vykašlem a podíváme se na ty domy až tam budeme. Přeci jen to bude lepší, když si je budeme moct projít a prohlídnout. A budeme mít i ten dopis z banky.
No a pak přišlo zemětřesení. A druhý den další, ještě větší. To bylo znamení, že si musíme pohnout. Pořád jsme dostávali emaily od Seana, kdykoliv se na trhu objevil dům, který spadal do našich kritérií. Vybrali jsme si hned 3, který se nám líbili. Ten jeden šel pod smlouvu než nám ho Sean stačil ukázat. Netrpělivě jsme čekali videa a doufali, že domek, co se nám líbil na fotkách, se nám bude líbit i na videu. A líbil! Nevím, jestli se nám opravdu tak líbil, nebo jestli jsme tak moc chtěli, aby se nám líbil, ale ještě ten den jsme poslali nabídku.
Netrpělivě jsme čekali na telefon od Seana a doufali jsme v dobrou zprávu. Ta přišla. Prodávající přijali naši nabídku. Byli jsme štěstím bez sebe. Hned jsme objednali inspektora na dobu až tam budeme, aby s náma mohl projít všechno osobně. Do tý doby to všechno nebylo stoprocentní, protože to byla naše podmínka. Pokud se nám něco nebude zdát, nebo inspektor najde nějaký závažný vady a problémy, tak máme právo vycouvat a dostaneme celou zálohu zpátky.
O cca týden později jsme stáli před "naším" domem. Báli jsme se jít dovnitř. Co když nebudeme cítit, že je to ten pravý? Co když se nám nebude líbit? Naštěstí všechny naše pochybnosti byly pryč hned jak jsme vstoupili dovnitř. Strávili jsme v domku a na zahrádce celý den, protože inspektor dělal opravdu důmyslnou práci a prohlížel úplně všechno, včetně střechy, testoval myčku, ledničku, zkoumal kdejakou prasklinku, prostě všechno co šlo. Žádný velký problémy ani vady nenašel. Všechno byly jen drobnosti, který jsme napsali do požadavků na opravy a prodávající souhlasili s tím, že to opraví.
Naše nadšení opadlo když nám volali z banky, že z nějakýho důvodu nám nemůžou dát typ půjčky, o který jsme měli zažádaný. Dali nám tak kostrbatý vysvětlení, že jsme vůbec nepochopili, v čem je jako problém. Každopádně nás to úplně vzalo, protože to bylo dva dny před uzávěrkou. Že prý nám ale můžou dát jiný typ půjčky. To se prodávajícím nelíbilo, protože i oni se stěhovali a byli v procesu koupě novýho domu. Dali nám teda nějaký 3 dny navíc, abychom to vyřešili s bankou. Banka zase nikam nespěchala samozřejmě. A když nám konečně volali, nevěděli jsme, jestli máme brečet nebo se jim vysmát. Kromě toho, že bychom museli prodloužit Escrow o dalších 30 dní, přišel od nich další šok. Úroky. Nesmyslně vysoký úroky.
Klidně vám sem ty čísla napíšu, protože mi to pořád ještě přijde neuvěřitelný. Měsíčně bychom bance platili $1900 (bez vody, elektriky a podobných srand). Z toho jenom $200 by šlo na splátku domu a $1700 (!!!!!!!!!) by byly úroky bance.
Takže jsme banku poslali do prdele a dům koupili v hotovosti. Nepotřebovali jsme tak žádnej extra čas a Escrow se podařilo uzavřít ještě před původním termínem Takže teď už dva dny je domek oficiálně náš a my se nemůžeme dočkat, až tam budeme. Pořád před sebou máme dost balení a odsud se nemůžeme odstěhovat před 15.srpnem, přotože Paul je správce týhle budovy, ve který bydlíme a slíbil jim, že do 15. tady bude.
Už se moc těším, až vypadneme z LA a celkově z Kalifornie. Neříkám, že mi to tady nebude chybět. Bude a moc. Ještě pořád je tu spousta míst, který mají tu správnou kalifornskou atmosféru. A přeci jen, byl to můj první domov tady. Yona se tady narodil a prožil tu přes rok svýho života. Ale čeká nás něco novýho a ve všech směrech lepšího.
Tady je pár fotek našeho novýho domku. Jsou to zatím fotky z online katalogu, vlastní ještě nemám. Je docela těžký domek vyfotit, protože před ním stojí velký strom (kterej už mám v plánu ozdobit na Halloween :D ) Fotky vnitřku sem zatím dávat nebudu, protože tam bývalí majitelé měli pořád svůj nábytek. Pak třeba udělám prohlídku na storíčkách na IG
Žádné komentáře:
Okomentovat