Den dikuvzdani. Americani tehle svatek opravdu milujou. Pochopila jsem proc.

Mela jsem volno, takze jsem uz od rana pomahala Marykay s pecenim dynovych kolacu (pumpkin pie) a s pripravou ostatnich pokrmu. Tolik vynikajiciho jidla pohromade jsem snad nikdy nevidela. Uzenej krocan, nadivka, bramborova kase, peceny sladky brambory, grilovana zelenina se smazenou slaninou navrchu, brusinkova omáčka a litry vina. No uzasny.

Taky jsme tady meli celou Dougovu rodinu z Texasu a Oklahomy, je jich hromada! Ale moc mily lidi.

Takze jsem se prezrala tak, ze jsem sotva mohla dychat, ale stalo to za to! Vylemtala jsem par sklenek vina a sampana a kolem pulnoci sla spat.

Miluju den dikuvzdani a nemuzu se dockat pristiho roku. 

Mala ukazka nasich dynovych kolacu

Philadelphia, Pennsylvania (listopad 2013)

Dalsi vylet jsme se rozhodly usporadat do Philadelphie. Se Stepankou, kterou jsem poznala v Bostonu a se Zuzkou, kterou jsem videla poprve, jsme vyjely autobusem v sobotu rano z New Yorku. Cesta trvala neco kolem 4 hodin. Ve Phille jsme musely pockat jeste a Nikcu, ktera musela vzit pozdejsi bus. Prvni den jsme si prosly downtown, Philly je krasny, ale dost maly mesto. Cekala jsem vic. Prosly jsme si cinskou ctvrt, dali jsme si jidlo v nejaky cinsky restauraci tam a pokracovaly dal. Celkove tam toho k videni moc nebylo. Dosly jsme k nasemu hostelu, ubytovaly se, trochu rozkoukaly a ze si pujdeme koupit neco k piti. To vubec nebyl snadnej ukol. Sehnat navecer v Americe alkohol, to je nekdy dost nemozna mise. Nakonec jsme neco nasly, neco koupily a sly do parku. Cesi proste. Tady je to dost o hubu, protoze se nesmi na verejnosti pit alkohol. Nakonec nam byla zima, tak jsme se vratily zpatky k hostelu. Ani se nam nikam do baru nechtelo. Potkaly jsme se tam jeste s jednou holcinou, taky Ceskou, ktera tam byla na vylete se skolou. Chvili jsme pokecaly, Verca odesla nekam do baru za kamaradkou a my sly spat.

Druhy den jsme se chtely uz jen podivat k sose Rockyho a ja si chtela dat pravej Philly cheesesteak. Obe mise jsme splnily a navecer jely domu.

TADY se muzete podivat na fotky

A tady je fotka cheesesteaku:

Jak jsem prezila 3 mesice v USA

Po skoro trech mesicich se vracim. Koukam, ze prvni a posledni prispevek je z Cech. No nebudu tady rozepisovat kazdou kravinu, jakoze jak jsem sem prijela, co jsem tady za celou tu dobu delala a tak.. na ostatnich blogach mne ty detailni popisy kazdeho dne dosti nudi. Chci tu v par bodech shrnout pozitiva a negativa.

Jen takovy mensi upozorneni, tohle je muj blog a je tudiz na mne, co si sem budu psat a hlavne jak to budu psat. Nesnazim se tu o zadny radoby spisovny jazyk a podobne. A koho to irituje nebo nejakym jinym zpusobem rozptyluje, jdete pryc a nectete to. Debilni komentare si nechte od cesty. Blog mam hlavne pro sebe, bude mi slouzit jako cestovni denik a tak trochu i jako osobni denik, protoze obcas se vyskytne nejaky ten osobni prispevek. Zadny dojaky ale!

Toz mensi shrnuti:

Pozitiva:
- naucila jsem se ridit. To je nejpozitivnejsi ze vsech pozitiv. Ted bych se ani v Cechach nebala sednout za volant, jako tomu byvalo nez jsem odjela
- potkala jsem tu lidi, kteri mi pomohli. Ac je mi jasny, ze za normalnich okolnosti bychom 'kamarady' nebyli
- potkala jsem tu lidi, kteri mne opravdu chytli za srdce, inspirovali mne a spoustu mne toho naucili. Tech bohuzel moc neni
- cestovani. Miluju cestovani!
- nikdy bych si nemyslela, ze to reknu, ale miluju New York
- bydlim pul hodinku od Manhattanu
- sezenu tu kafe na kazdem rohu
- vsechno je tu tak desne jednoduchy (vcetne obyvatel)
- zacina se u mne projevovat naznak orientacniho smyslu
- moje anglictina se zlepsila a doufam, ze se jeste zlepsi, az mi zacne skola

Negativa:
- potkala jsem tu velkou spoustu lidi, ktery bych nejradsi nepotkala
- Americane nejsou ani zdaleka tak vyspelej narod, jak radi predstiraji
- drahy cigarety
- nesmi se tu pit na verejnosti (sceny s flaskou v papirovym pytliku zname z americkych filmu uz mi neprijdou tak vtipny po tom, co to tak sama musim praktikovat, pokud chci pit venku)
- drahy jidlo
- myslela jsem, ze tu budu stastnejsi. Nejsem. (Zatim)


To je zatim vsechno. Dalsi clanek bude venovany navsteve Bostonu.

P.S. Vazne mne vytaci ta americka klavesnice bez interpunkce.

Jak jsem slavila Halloween

Vlastne jsem Halloween ani nijak neslavila. Jsem stara na to, abych se oblikla do kostymu a chodila od baraku k baraku a zebrala sladkosti haha. Takze jsme odpoledne vyrezali par dyni a tim to pro mne haslo. Vyrezavani dyni jsem si ale opravdu uzila, protoze preci jen, nic takovyho u nas nedelame. No a taky jsem mela rande s Michaelem. Takze jsem Halloweensky vecer stravila v sushi baru.

Co se tyce vyzdoby, Americani to hodne prozivaji. Nektere vyzdoby jsou docela hezky, decentni. Bohuzel, drtiva vetsina ma preplacany a prehnany hruzy, jak na barakach, tak i pred. Jsem mela udelat nejakou sbirku fotek, opravdu by to stalo za to. Je to ale takova hruza, ze se mi to ani nechtelo fotit.

Ukazka moji vyrezane dyne