Jen takovy mensi upozorneni, tohle je muj blog a je tudiz na mne, co si sem budu psat a hlavne jak to budu psat. Nesnazim se tu o zadny radoby spisovny jazyk a podobne. A koho to irituje nebo nejakym jinym zpusobem rozptyluje, jdete pryc a nectete to. Debilni komentare si nechte od cesty. Blog mam hlavne pro sebe, bude mi slouzit jako cestovni denik a tak trochu i jako osobni denik, protoze obcas se vyskytne nejaky ten osobni prispevek. Zadny dojaky ale!
Toz mensi shrnuti:
Pozitiva:
- naucila jsem se ridit. To je nejpozitivnejsi ze vsech pozitiv. Ted bych se ani v Cechach nebala sednout za volant, jako tomu byvalo nez jsem odjela
- potkala jsem tu lidi, kteri mi pomohli. Ac je mi jasny, ze za normalnich okolnosti bychom 'kamarady' nebyli
- potkala jsem tu lidi, kteri mne opravdu chytli za srdce, inspirovali mne a spoustu mne toho naucili. Tech bohuzel moc neni
- cestovani. Miluju cestovani!
- nikdy bych si nemyslela, ze to reknu, ale miluju New York
- bydlim pul hodinku od Manhattanu
- sezenu tu kafe na kazdem rohu
- vsechno je tu tak desne jednoduchy (vcetne obyvatel)
- zacina se u mne projevovat naznak orientacniho smyslu
- moje anglictina se zlepsila a doufam, ze se jeste zlepsi, az mi zacne skola
Negativa:
- potkala jsem tu velkou spoustu lidi, ktery bych nejradsi nepotkala
- Americane nejsou ani zdaleka tak vyspelej narod, jak radi predstiraji
- drahy cigarety
- nesmi se tu pit na verejnosti (sceny s flaskou v papirovym pytliku zname z americkych filmu uz mi neprijdou tak vtipny po tom, co to tak sama musim praktikovat, pokud chci pit venku)
- drahy jidlo
- myslela jsem, ze tu budu stastnejsi. Nejsem. (Zatim)
To je zatim vsechno. Dalsi clanek bude venovany navsteve Bostonu.
P.S. Vazne mne vytaci ta americka klavesnice bez interpunkce.
Žádné komentáře:
Okomentovat