Jak jsem uzavřela jednu kapitolu svého života a začala novou

neděle 20. září 2015



Naposledy jsem přispěla cestopisem o Aljašce a teď chci jen ve zkratce shrnout co se od tý doby událo. Skončil mi program Au Pair. Oficiálně jsem měla končit 25. srpna, ale po domluvě s Kate jsem mohla končit dřív, což bylo 21. srpna, za což jsem jí byla fakt vděčná, protože jsem toho všeho začínala mít až po krk a všechno mě sralo. Hned jak jsem se vrátila z Aljašky, začaly jsme se stěhovat do novýho domu. Do konce programu jsem měla 4 týdny. Ze stěhování jsem nadšená nebyla ani trochu, protože jsem měla úplně rozházenej rozvrh a holka byla nesnesitelná. Novej dům byl sice parádní, ale ta lokalita! Přestěhovaly jsme se do ještě větší prdele než předtím. Metro pěšky půl hodiny, bus někde v háji a já bez auta. Opravdu nechápu, jak současný Au pairs můžou radit holkám, který si vybírají rodinu, že se nemaji koukat na lokalitu, protože rodina je to nejdůležitější. Totální nesmysl! Jo, je sice hezký, že máte úžasnou rodinku (zmínila jsem se někdy, že jsem alergická na slovo "rodinka"?) a skvělý dětičky, ale k čemu vám to je, když od nich nemáte kam/jak vypadnout a odpočinout si? Protože i ta nejlepší rodina vám dřív či později začne lézt na nervy.
Zpátky k našemu stěhování. Přestěhovaly jsme se poslední pátek v červenci. Dobrovolně jsem se naštěhovala do pokoje pro hosty, protože za dva týdny měla přijet nová Au Pair, takže nemělo smysl stěhovat se do přízemí a po dvou tejdnech do pokoje pro hosty. To byl další hřebíček do rakve. Pokoj pro hosty je hned vedle pokoje Grace. To jsem fakt nedávala, protože ten spratek v jednom kuse řval, den co den jsem byla vzhůru kolem 5.30 ráno, protože hned jak se vzbudila, začala řvát. Stěny byly jak z papíru, takže to znělo jak kdyby mi řvala u ucha. A nejen v jejím pokoji. Slyšela jsem jí ať byla kdekoliv v domě. Fakt jsem jí začínala mít plný zuby a kdybych mohla, tak jí jednu fláknu, ať má proč řvát. Mámu to taky nebavilo poslouchat, tak jí radši nacpala lízátko. Snažila jsem se být z domu jak jen to šlo, jen abych toho spratka neslyšela/neviděla. S mámou jsem měla pořád super vztah, pár drobností mě sice taky trošku štvalo, zvlášť to, že holku začíná pěkně rozmazlovat, ale jinak v pohodě. Tolik ke stěhování a k situaci v rodině. 


 
FREE BLOGGER TEMPLATE BY DESIGNER BLOGS