Od posledního článku se toho zase tolik nezměnilo, ač jsem si myslela, že už je to na dobré cestě. Takže si tu teď vyleju srdce a pobrečím si nad tím, jak je život nespravedlivej haha. A třeba to pomůže i někomu dalšímu, kdo má stejný problémy. Žádný rady tu sice nenajdete, ale třeba uklidnění, že v tom nejste samy.
Mám za sebou skoro 16 týdnů těhotenství. 16 ne zrovna veselých týdnů. Ze začátku jsem věřila tomu, když mi zasloužilé matky říkaly, že "neboj, do 11.- 12. týdne ty nevolnosti zmizí a pak si to začneš užívat". Nevolnosti nezmizely a nic jsem si neužívala. Pak se to změnilo na "se vstupem do 2. trimestru se to všechno obrátí a budeš se cítit skvěle". Ve 2. trimestru už dávno jsem a skvěle se necítím. Takže se to změnilo už jen na pouhé "doufám, že ti bude brzo dobře". 1% žen má prý nevolnosti po celé těhotenství. A i když ještě neházím flintu do žita, začínám se s tou představou docela smiřovat.
