Ano, od posledního článku jsou to už čtyři měsíce. Hodně se toho za tu dobu událo.
Než se ale rozepíšu, je tu ještě jedna věc. Celou dobu jsem uvažovala o zrušení blogu. Neměla jsem vůbec náladu psát. A většinou ani ten čas. Nicméně jsem byla hodně překvapená, když mi přišlo pár zpráv s dotazy, jestli budu pokračovat v psaní. Vůbec jsem netušila, že někdo můj blog čte a že se mu líbí. Od doby, co jsem ztratila heslo k počítadlu, nemám přehled o návštěvnosti blogu. To mě trošku nakoplo v tom, abych zase napsala nějaký článek. Taky chci poděkovat všem čtenářům a snad se mnou zůstanete i nadále :-)
V posledním článku jsem se zmiňovala o přípravách dokumentů k petici na víza K1. Petici jsme odeslali a byla schválena. Průměrná čekací doba na schválení je podle oficiálních stránek ambasády 5 měsíců. Nám ji schválili za 32 dní! Pak jsem musela na lékařskou prohlídku na kliniku, se kterou spolupracuje ambasáda, a potom už mě čekal jen tolik obávaný pohovor s konzulem na ambasádě ohledně samotných víz. Vše proběhlo hladce a zítra si jedu do Prahy vyzvednout svůj pas s vízem. Protože narozdíl od J1 víz, tahle víza poštou neposílají. Bůh ví proč.
Další novinkou je, že včera, 30. listopadu, jsem ukončila pracovní poměr v Boschi a odstěhovala se z Jihlavy. Celou dobu jsem se na tuhle chvíli těšila a když nadešel den D, bylo mi docela smutno. Od doby co jsem nastoupila jsem si zakazovala se tam s někým kamarádíčkovat. Stačí mi, že budu znova opuštět kamarády, který už mám, natož navazovat další přátelství. No, moc mi to nevyšlo. 6 měsíců je přeci jen dlouhá doba a člověk si za tu dobu nějaká ta přátelství naváže. Takový je hold život.
A proč jsem skončila? Protože mám jednosměrnou letenku do Los Angeles na 27. prosince!!! A Paul, můj přítel, mi přiletí už 14. prosince. Vzhledem k tomu, že příští sobotu letím na menší výlet do Atén, tak mám v podstatě už jen týden na všechno a během práce bych si to těžko zařídila. Zatím jsem ještě tak nějak v klidu, ale každým dnem čekám paniku kolem všeho toho balení a přípravám k odletu.
To je tak nějak asi všechno, stručně shrnuto. Pokusím se brzo napsat další článek. Přinejmenším určitě nějaký cestopis o naší cestě do Atén.
Mějte se!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat