Vylet do Bostonu byl muj prvni a rovnou se skupinou osmi holek. To byla chyba. Obrovska. Cestovat v takovy skupine je proste nemozny! Teda alespon ja nemam rada tolik lidi pokromade. Navic holek!
Vyrazily jsme uz v patek vecer, coz bylo uplne zbytecny. Musela jsem od nas z New Jersey do New Yorku, tam jsem se sesla s Niki a pak jsme se musely dostat na bus, kterym jsme jely do Bostonu. Ty autobusy jsou dalkovy, takze to jede primo az do danyho mesta. Do Bostonu to jelo neco kolem ctyr hodin. Coz neni tak desny. Az na tu jejich desnou klimatizaci!! Proste Americani klimatizaci se*ou uplne vsude. Nezajem, ze je zima. V Bostonu si nas vyzvedly holky, vzaly jsme taxika a jely do hostelu. Vzhledem k tomu, ze nas bylo takhle hodne, jsme mely pokoj pro sebe.
Rano jsme vyrazily na prohlidku historicky 'stezky', nebo jak jinak to nazvat. Boston je vazne nadhernej! Nektery holky chtely na plavbu lodi, to mi prislo zbytecny, takze jsme se jeste s jednou holcinou jen tak potulovaly po pristavu, coz byla vazne nadhera! Neskutecne krasny misto. Byl sice uz rijen, ale pocasi nam pralo, svitilo slunicko a bylo teplo, takze jsme si mohly chvilku posedet u vody a relaxovat.
Vlastne ani nevim, co jsme cely den delaly, protoze jsem byla z holek pekne otravena. Neni proste mozny, aby se tak velka skupina lidi (HOLEK) dohodla na tom, kam se pujde a co se bude delat. Proste nekdo chtel jist, nekdo chtel nakupovat, nekdo si chtel prohlidnout mesto.. takze se vecne na nekoho cekalo a ve finale jsme vubec nic nevidely.
Vecer jsme puvodne mely jit nekam parit, ale nakonec se nam nechtelo. Koupily jsme si flasku Kapitana Morgana k tomu Colu a ze si udelame party na nasem pokoji v hostelu. Venku pred hostelem bylo takove mensi posezeni, kam jsme chodily kourit. Na jedny nasi kuracky session se k nam pridala holcina. Chvili nas poslouchala a pak na nas promluvila cesky. No neskutecna nahoda. Daly jsme se s ni do reci a zjistily jsme, ze je to Ceska, ktera od svych tri let zije v Nemecku. Jeji rodice tam emigrovali. Jeji cestina byla zvlastni, ale i presto dobra, na to, ze nejakych 27 let uz zije v Nemecku. Taky jsme se dozvedely, ze se proste jednoho dne sebrala a odletela do USA s tim, ze to tady chce procestovat. Uplne sama. Za to ji strasne obdivuju. Vypravela nam, kde vsude byla, co vsechno zazila, kam se jeste chysta podivat. Cirou nahodou mela cestu i do New Yorku, tak jsem se s ni hned domluvila, ze se tam musime sejit. Ta holka me proste uplne dostala. Dela to, co jsem chtela delat ja. Proste se sebrat, vykaslat se na vsechno, a cestovat. Opravdu hodne mne inspirovala, nejen co se cestovani tyce. Celkove i co se zivota tyce. Od ty doby se na spoustu veci divam jinak. Nasemu setkani v NYC venuju samostatny clanek.
Druhy den jsme se chtely jet podivat na Harvard. Bohuzel pocasi nam nepralo a uz od rana prselo. Rano na snidani jsme potkaly Betku, tu holcinu z predchoziho vecera. Nemela zadny plany, tak ze se k nam prida. Nakonec jsme skoncily v nejakym obrovskym nakupnim centru, protoze se nikam jit nedalo. Teda ono by se dalo, ale proste ta domluva. Takze jsem byla jako obvykle nasrana a byla jsem rada, ze jsme si rezervovaly autobus, kterej odjizdel dost brzo odpoledne.
Takze abych to tak shrnula, vylet do Bostonu stal celkem za hovno co se poznavani mesta tyce, ale kdyz se na to podivam z ty druhy stranky, dalo mi to hodne.
Žádné komentáře:
Okomentovat