Jak jsem se vydala do New Yorku behem snehove boure

Vcera tu radila snehove boure a ja se vtipne rozhodla jet do New Yorku. Mela jsem to naplanovany uz dyl, protoze co zacala zima, a hlavne co mi odjela Niki, do New Yorku uz skoro nejezdim. Takze me nejaka boure nemohla rozhazet. No co jsem vysla ven, tak jsem si to skoro chtela rozmyslet. Nebylo videt ani na krok, jak bylo vsude bilo. Silnice, chodniky, nebylo proste poznat kde co je. A hlavne nikde nikdo. Ani jediny auto jsem cestou nepotkala! A to je tu jindy provoz. Dohrabala jsem se k vlaku a koupila si listek. Vlak prijel o pul hodiny pozdeji (tady jezdi vlaky a autobusy vcas). Samozrejme kvuli pocasi nejel do NYC. Jel jen do Hobokenu. No nic, tak jsem sedla a jelo se. No, jelo. Koleje nebyly pod snehem videt, takze jsme se jen tak pomaloucku sinuli, docela jsem se bala. V Hobokenu jsem se dala za skupinkou lidi, u kterych jsem si myslela, ze jedou taky do NYC. V Hobokenu jsem nikdy nebyla, takze jsem vedela kulovy, kam jit. Nakonec jsem misto autobusu vzala path do NYC, nastesti to stavelo na 34th street, coz je kousek od vlakace. V New Yorku to vypadalo lip, tam jen mrholilo. Nakoupila jsem co jsem potrebovala a chtela jet domu. Jenze kvuli tomu pocasi byli vlaky zruseny. Tri vlaky mi zrusili, coz znamena skoro tri hodiny straveny na nadrazi. Nakonec jsem se dockala a dojela v poradku domu.